Expedice na Pik (štít) revoluce - 6974 m - Pamír

Tento den podle

Evy

<<<

>>>

Tomášův deník - 14. den

21.7.2010

Dnes se událo několik věcí, které mě naštvaly, a tak píšu tenhle text trochu podrážděný...

Ráno jsme chtěli brzy vstát a bez snídaně co nejrychleji vyrazit, dokud je povrch ledovce zmrzlý. První se asi probudil Roman. Místo aby vstal, vzbudil lidi a šel balit, jen ze spacáku vykřikl něco jako jestli by se nemělo vstávat a chrněl dál. Inu, proč se hrnout ven jako první, když to jako vždycky udělá Tomáš, že?

Vyrážíme kolem sedmé, po tvrdém ledovci to jde docela hezky. Před polednem stavíme a vaříme polévku a čaj. Eva vypadá unavená a je jí zima.

Odpoledne je povrch ledovce měkký a postupujeme pomalu. Přesto se mi zdá, že bychom mohli už dnes dojít na místo předpokládaného BC v kotli pod Pikem revoluce.

Ve dvě je všechno jinak. Eva se náhle zastaví a končí. Je úplně na dně. Nemáme na vybranou, Eva se už nehne, Stavíme stany, Eva leze do spacáku a my vaříme čaj. Eva leží, má třesavku, něco málo pije ale skoro nejí. Během cesty jí prý dost bolela hlava, to jí aspoň teď přešlo. Podruhé tu máme případ, že někdo neumí odhadnout svoje síly a tak dlouho tvrdí, že je úplně OK, až najednou není OK ani trochu. Taková situace v horách znamená často průser na krku a proto se mi takové chování zdá nezodpovědné. Navíc mi později ve stanu Eva říká, že její problém je hlavně psychický, protože není zvyklá na to, že by jí něco nefungovalo na 100%. Jinak řečeno, máme tu navíc problém zraněného ega. K tomu už nemám co dodat, budeme tu muset zkrátka ještě řešit i něčí komplexy...

Večer se tu hodně ochladilo. Překvapilo mě, jak to všichni řeší a že s tím mají problém, nevím, co v horách čekali...

Doufám, že jsem trochu nespravedlivý a má podrážděnost snad pramení hlavně z výšky a únavy. Věřme, že zítra bude lépe.

Bude-li Eva zítra OK, dostaneme ji snad do BC a tam stráví zbytek času do sestupu. Pokud se zhorší, bude muset dolů – a někdo s ní, k tomu stan a vařič...

<<<

>>>