Expedice na Pik (štít) revoluce - 6974 m - Pamír

Tento den podle

Evy

<<<

>>>

Tomášův deník - 15. den

22.7.2010

Vstávám v šest a dávám budíček. Ruda taky vstává, zato Roman se Štěpánem se k tomu moc nemají. Evě se vstávat vůbec nechce a smlouvá o minutky jako malé dítě. Přiznávám, že role toho, který vždycky vstává první a tahá ostatní ze spacáků mě už vůbec nebaví, jsem proto možná trochu nepříjemný.

Vycházíme v osm. Evě jsem vzal z batohu pár věcí, ostatní se taky podílejí a její batoh je opravdu docela lehký. Zato já mám najednou pocit, že toho mám na hřbetě nějak moc.

Nejprve jdu první na laně já, později ve snahu mi začínají docházet síly, sníh se lepí na mačky. Střídá mě Lenka. Je to hrozně úmorné, slunce praží přes takový opar, nezafouká ani vánek a je strašné vedro. Později střídá Lenku Štěpán. Jsme už asi ve výšce 5500 metrů a Ruda se docela motá.

Kolem poledne mám pocit, že mě brzy opustí síly. Ne snad kvůli výšce, ale ten bágl je prostě už moc. Vyhlašuji pauzu na vaření oběda a pak si lehám na batoh a spím. Štěpán s Lenkou obětavě vaří pro všechny polévku a čaj.

Já se pak už zase dokážu sebrat a docházíme do cíle – kotle mezi Pikem revoluce a Pikem Grina, kde stavíme svůj desátý tábor a zároveň něco jako BC.

Jsme ve výšce 5626 metrů a všichni toho máme plné zuby. S Evou a Lenkou ve stanu od čtyř do půl deváté vaříme – 3 x čaj, 2 x polévka, bramborová kaše, pití na noc.

Eva se necítí nijak zvlášť, ale snad by to mohla zvládnout. Kluci si stěžují na bolest hlavy a Ruda spí. Já a Lenka jsme celkem v pohodě.

Večer venku fantastický pohled na hory osvětlené měsícem.

Jsem rád, že jsme sem došli, bylo to hodně náročné...

<<<

>>>