Expedice na Pik (štít) revoluce - 6974 m - Pamír

Tento den podle

Evy

<<<

>>>

Tomášův deník - 17. den

24.7.2010

Celou noc byla vichřice a pokračovala i ráno. Pomalu balíme, bereme si oba stany a jídlo na tři noci. Zbytek necháme tady. V poledne stojíme pod nástupem do stěny, vedoucí do Sedla vertikál. Tady je závětří.

Nejprve se stoupá firnovou strání. Jde to pomalu, ale bez potíží. Pak se musí přelézt trhlina. To je horší, dva cepíny má jen Roman a musíme si jeden půjčovat. Lenku přelez dost demoralizuje.

Následuje další (strmější) firn a nakonec skály, do kterých nastupuji jako první. Daří se mi to přelézt a nahoře dělám štand za přimrzlý skalní blok. Je tu zima a pěkně fičí. Za chvíli jsou všichni u mne. Lence je zima a má toho dost. Já se cítím jakž-takž.

Mysleli jsme, že jsme vybrali dobré místo, protože nad námi není převěj. To je sice pravda, do sedla ale zbývá asi 15 výškových metrů čirého tvrdého ledu. První část leze Roman. Dává lano na fix a my to za ním lezeme s tibloky. Najednou toho mám dost. Mám pocit, že poslední čtyři metry ke šroubu, i když už jsou skoro po rovině, snad ani nedojdu. Jsem zpomalený, jeden tibloc mi uletí do doliny… Zbývá ještě asi 6 metrů, které natahuje Štěpán a pak už stavíme stany. Jsme v Sedle vertikál!

Půl hodiny ležím ve spacáku a dávám se dohromady. Mám toho dost. Pak se mi uleví a začínám zase normálně fungovat. Jsem rád, že to jde…

V osm máme dobré spojení s Rudou a Evou. Eva je prý v pořádku a zítra se oba pokusí vyjít zpět do BC.

<<<

>>>