úvod | informace | deníky | fotografie | panoramata | film | kniha hostů | kontakty |
Tento den podle | |
Evy |
<<< | >>> |
I ráno prší. Nikomu se nikam nechce, takže poleháváme ve stanech. Kolem desáté se domlouváme, že dnes přece jen zase popojdeme a já vyhlašuji odchod na 13:00. Všichni jsou unavení a podráždění, propukají drobné konflikty. V půl jedné se prudce rozprší. Jako první ze svého stanu leze Ruda a ostentativně se diví, že se ještě nikdo nedal do balení. Nakonec právě jemu trvá balení nejdéle a musíme na něj čekat s odchodem až do 13:20.
Pro mě to dnes není dobrý den, jde se mi mizerně. Přesto celkem v pohodě míjíme náš kemp „orlí hnízdo“ a sestupujeme do chaosu morén na okraji ledovce. Hodně vyčerpaný je především Štěpán, taky ale obě holky. Postup bahnem a po vratkých kamenech je vyčerpávající, Lenka i Eva několikrát padají a vztekají se.
Kolem šesté jsme u depa.
Mám konflikt se Lenkou, která odmítá pochopit, že chladné počasí minulých dnů asi bude končit a spolu s postupujícím létem to bude znamenat růst hladiny Tanymasu a špatné brody. Lenka má dojem, že tím, že máme díky rychlému sestupu po ledovci víc času, máme i velkou šanci se zpět přes Tanymas dostat. To, že v tomto případě je čas proti nám, odmítá pochopit. Opakuje, že do odjezdu máme ještě hodně dní… Zbývá tedy jen, aby to nějak vysvětlila i řece Tanymas. Já tu každopádně nemíním být psychologem nevyzrálých děvčat, takže nemám valné porozumění pro psychologické pozadí sporu a prostě jen věcně argumentuji a čekám (marně) na racionální protiargumenty. Takhle se ale se ženami nediskutuje, takže se Lenka odebírá trucovat. Snad bude lepší jezdit propříště do hor jen s muži.
<<< | >>> |