Evin deník - 24. den
31.7.2010
Vyrážíme až v deset hodin. Včera večer a dnešek ráno se mi moc líbí. Kašlu sice pořád, ale už si dokážu cestou alespoň trochu s někým popovídat. Cestou jsem se neuvěřitelně vystresovala na jednom z brodů, všichni byli přede mnou a já viděla Lenku, jak to s ní cvičí, musel jí skočit na pomoc Štěpán. Vydal se pro mě Rudy, ale házelo to s ním tak, že se musel vrátit. Nepřidalo mi to. Byla jsem hodně mimo, naštěstí se ale pro mě nakonec vrátili Roman se Štěpánem, jinak jsem tam vážně zůstala. Pak už cesta probíhala bez dalších významných událostí. Ve tři odpoledne jsme došli do rakytníkového hájku. Rudy s Tomášem tam chtěli zůstat spát. Já jsem hlasovala pro to jít o něco dál, ten muší a bleší ráj mi pro jednou stačil. Ve skupině je dusno, jdeme dál, ušli jsme do večera ještě docela pěkný kousek cesty. Večeři s Rudym zakončujeme zlatým hřebem, jeho dlouho opatrovaným kakaem. Doufám, že zítra dorazíme do Kudary, je to asi 25 km. Těším se na chleba a ruské olejovky, jestli tam tedy bude krám. Může to být také pěkná díra, my ale potřebujeme dát zprávu našim řidičům, aby pro nás nejezdili.
