Evin deník - 25. den
1.8.2010
To datum se píše báječně. Když jsme se konečně dostali k balení, bylo už pozdní dopoledne. Už jsme skoro vyráželi, když u nás zastavil gazík, tedy první auto po několika týdnech. Ruda s Tomášem se dali s Tádžiky do řeči. Kudara je prý odsud 23 km, je tam pošta, ale asi ne telefon, možná vysílačka. Každopádně cesta odtamtud dolinou Bartangu je dobrá, jezdí tam UAZ. Sotva jsem se jakžtakž vykřesala ze zánětu průdušek, rozedřely mi návleky na kotníky nohy do krve :-( chytla jsem to pozdě, takže pěkně kulhám. Snad se přes noc stane zázrak. Po cestě kromě obvyklých rakytníků vidíme i stromy, růžové keře a... (pozn...nečitelné). Potkáváme na náš vkus docela dost lidí (nejčastěji děti), zásobují pastevce u Tanymasu. Lenka chce pryč, nemluví už prakticky o ničem jiném. Spíme asi dvě hodiny před Kudarou.
