Expedice na Pik (štít) revoluce - 6974 m - Pamír

Tento den podle

Evy

<<<

>>>

Tomášův deník - 27. den

3.8.2010

K snídani je teplé čerstvé mléko, lepjoška s máslem a čaj – vynikající! Panu domácímu dávám 50 Somů za pomoc a krmi.

V půl osmé jedeme. Cesta dolinou Bartang se vine podél řeky – někdy těsně u hladiny, jindy závratně vysoko. Na několika místech je zaplavená a musí se projíždět poměrně hlubokou vodou, silnici v takových místech jen tušíme. Přes řeku jsou místy lanové mosty, kvůli vysoké vodě mají ale často sundané dřevěné rošty a visí tu tak jen dvojice ocelových lan. Jeden most už je nejnižší částí oblouku v divoce se řítící vodě – voda vysoko vystřikuje, lana prudce kmitají…

Stavíme a za 10 Somů kupujeme každý dvě misky vynikající jogurtu, hrozně mi chutná.

Na jiném místě kupujeme 3 kila sušenek. O kousek dál nás zvou na čaj a nakonec dostáváme ještě meruňky a blumy a samozřejmě čaj a lepjošku. Především nám tu ale uvaří dobrotu z brambor. Jsou to vařené brambory osmažené s vajíčkem a zasypané čerstvou pažitkou. Je toho hodně a je to strašně dobré. Nic za to nechtějí, nedokážeme jim vnutit žádné peníze, tak aspoň slibuji poslat fotografie.

Se soumrakem jsme asi 7km před Rušonem v kišlaku Achdzov. Šofér nám ukazuje muže, u kterého prý můžeme přespat – v Rušonu údajně není kde. Bereme to, půjdeme ale zítra na pár dnů ještě někam do hor, musíme přece nějak zabít čas do odletu. Platíme za dopravu a sedíme u večeře.

Lenka dosáhla svého, podařilo se jí dostat celou naši skupinu z hor do města, odkud se už jistě sama dokáže dostat do Dušanbe. Teď tu žhaví telefon do Čech a volá příteli, aby jí přebukoval letenku a pláče, že se jí stýská… Inu, špatně si zvolila cíl výletu, snad by měla příště raději než do Tádžikistánu jet na Kokořínsko. Pro mě z toho plynou dva závěry - když už na výlet ženu, tak jedině takovou, která už má něco za sebou. A za druhé – nenechat zmanipulovat celou skupinu jedním členem jen proto, že si ten neví rady sám se sebou. Jsem z toho otrávený…

Nic to nemění na tom, že náš hostitel je docela milý a večeře dobrá. Z jeho telefonu také volám šoférovi z Dušanbe a znovu odvolávám naši domluvu na odvoz. Už včera měl dostat náš vzkaz z Kudary, ale jistota je jistota. Tvrdí, že jeho bratr je prý s autem už v Murgabu. Do toho mi ale nic není, že tam je s takovým předstihem, to je fakt jen jeho problém. Navíc mu nevěřím. Zítra prý ještě zavolá – tak uvidíme. Já mám každopádně svědomí klidné, ozvali jsme se včas.

<<<

>>>