Expedice na Pik (štít) revoluce - 6974 m - Pamír

Tento den podle

Evy

<<<

>>>

Tomášův deník - 6. den

13.7.2010

Ráno je Eva napůl mimo, má teplotu, úpí bolestí. Dostává jakési širokospektrální antibiotikum, které má zabírat i na průjmy. Je jí strašně zle a má strach, že tu zemře.

Já spal špatně, měl jsem asi trochu teplotu. Ráno mám taky průjem, ale není to nic strašného, nic mě nebolí a horečka je pryč. Začínám mít chuť k jídlu.

Včera jsme se s řidiči domluvili, že pro nás sem přijedou pátého srpna. Zdá se to brzy, ale vzhledem k tomu, co všechno se tu na cestách může stát, je to asi přiměřené... Dali jsme jim jako zálohu 50 dolarů a mou průkazku VZP. Já zas dostal jakýsi průkaz. Jenže taky vím, jak to v téhle zemi funguje s dodržováním slova... a proto jsem už dnes nervózní z toho, jak se budeme za měsíc dostávat zpátky. Nejbližší další auto jsme zahlédli u pastevců asi 80 km daleko.

S každým dnem, který tu musíme strávit, se nám vrchol vzdaluje. Už takhle jsme přišli o spoustu času tím, že jsme sem nepřijeli z Oše, ale museli jsme projet celým Tádžikistánem až z Dušanbe.

Dnes má průjem pro změnu Roman, večer se k němu přidává Lenka. Ruda si krizi odbyl už včera.

Já celé dopoledne proklimbám a po poledni se vydávám asi 450 metrů nad tábor. Chybí mi asi 150 metů na vrchol takového zubatého kopečku, je mi ale zima, a tak se dál neženu. Jako aklimatizace to pro dnešek stačí. Posedím v závětří, dopřeju si trochu splínu a jdu zase dolů.

Evě je líp, Roman se Štěpánem se šli podívat k Tanymasu, Ruda dneska zůstal v táboře.

Jsem zvědav, zda se zítra konečně budeme moc pohnout.

<<<

>>>